Holka 3 v novém domově
Holka 3
16.2.2010
Ahoj,
tak po půl roce se ozývám i já, Holka č. 3. Odvezli si mě 15. srpna moji noví páníčci do jedné vesničky nedaleko Blatné na Strakonicku. Abych se představila - jmenuji se Ťapinka. :-) Měla jsem být dárkem k 50. narozeninám paničky a nakonec jsem dárečkem každodenním. Už první pohled v záchytných kotcích v JH, kam si pro mě přijeli, byl osudový. Panička se do mě zamilovala na první pohled. A já jsem věděla, že mi bude u nich moc dobře. Páníčkové dlouho odolávali nátlakům, aby si pořídili nového psího kamaráda - rozhodli se, že tedy chtějí středně velikého. Já jsem jim ale dokázala, že jsem pro ně ta pravá, i když jsem už teď tu "střední velikost" přerostla. Hned první den jsem se zabydlela a věděla jsem, že je to jen "můj" dům. Hned jsem to také první návštěvě ukázala. :-)
Mám moc ráda lidi a u nás bývá návštěv požehnaně. Nejlepší je, když mě někdo podrbe nebo někoho proženu po dvoře. Spím ve verandě, mám krásný a teplý pelíšek, který mi všichni závidí. Když chci ale společnost, otevřu si sama dveře a zajdu se projít po domě a pozdravit páníčky. Kamarádím i s kočkama, občas s nimi závodím, kdo sní dřív jejich jídlo. To mě baví, protože vždycky vyhraju. :-)
Naučila jsem se chodit na vodítku (ač jsem jich pár rozkousala), baví mě procházky, běhání po dvoře a skákání do závějí sněhu. A taky občas ráda pozlobím páníčky, např. když jim seberu věc, se kterou zrovna pracují nebo proženu slepice. Ale nemyslete si, že dělám jen blbiny - často páníčkům pomáhám nosit dříví nebo nadělat z nich třísky. :-)
Ale teď už musím jít - panička jde krmit ostatní zvířátka, tak jí musím asistovat, což jistě chápete. :-) Zdravím svoje sestřičky do Tábora a Prahy a přeju jim, aby se měli stejně dobře jako já. Jsou to krasavice - stejně jako já. :-))
Mějte se krásně, pac a pusu, Ťapinka...
PS: Moc děkujeme za vstřícnost a ochotu v den, kdy jsme si pro Ťapinku přijeli. A také za její dobré vychování, byla velmi šikovná a učenlivá. Příběh holčiček nás dojal a hned jsme chtěli mít alespoň jednu doma. Když jsme zavolali k vám a měli zájem o fenečku, zbyla už jen poslední. Byli jsme rádi, že se Holčičky takhle rychle rozebraly, ale na druhou stranu jsme měli radost, že Ťapinka zůstala pro nás. Je to vážně miláček, roste jako z vody, bojíme se, aby z ní za chvíli nebyl malý poník. :-)) Posíláme pár fotek, jak rostla. První fotka je focena v den, co jsme si ji přivezli. Hned se zabydlela. Další fotečka je z konce září. Ještě jednou moc děkujeme a přejeme hodně hodných zájemců o vaše pejsky. S pozdravem, Krejčovi.